Mezi dvěma póly: život s bipolární poruchou

Text má vzdělávací charakter a nenahrazuje odbornou péči. Při podezření na bipolární poruchu je vhodné obrátit se na psychiatra, klinického psychologa nebo praktického lékaře. V akutní krizi volejte 155/112 nebo Linku první psychické pomoci 116 123.

Bipolární porucha bývá často zaměňována za obyčejnou náladovost. Ve skutečnosti jde o závažnou duševní poruchu, která ovlivňuje náladu, energii, spánek, myšlení, chování i vztahy. Člověk s touto poruchou může zažívat období výrazného zvýšení energie a aktivity, poté období hlubokého vyčerpání, smutku nebo prázdnoty.

O bipolární poruše je důležité mluvit citlivě. Lidé s touto diagnózou nejsou „slabí“, „divní“ ani „špatní“. Žijí s onemocněním, které vyžaduje pochopení, odbornou pomoc a dlouhodobou péči.

Co je bipolární porucha?

Bipolární porucha je duševní porucha typická střídáním epizod nálady. Základními stavy jsou mánie, hypománie a deprese.

Mánie je období výrazně zvýšené nebo podrážděné nálady. Člověk má hodně energie, spí výrazně méně, rychle mluví, má mnoho nápadů, přeceňuje své schopnosti a může jednat impulzivně. Někdy utrácí, riskuje, pouští se do nereálných plánů nebo se dostává do konfliktů.

Hypománie je mírnější forma podobného stavu. Člověk působí aktivněji, sebevědoměji, hovorněji a výkonněji. Okolí si často všimne, že se chová jinak než obvykle.

Deprese je období poklesu nálady a energie. Člověk může být vyčerpaný, smutný, zpomalený, ztrácí zájem o věci, které ho dříve těšily, hůř se soustředí a může mít pocity viny, beznaděje nebo myšlenky na smrt.

Typy bipolární poruchy

Bipolární porucha I. typu znamená, že člověk prodělal alespoň jednu manickou epizodu. Ta může výrazně narušit běžný život a někdy vyžaduje hospitalizaci.

Bipolární porucha II. typu zahrnuje depresivní epizody a hypománie. Plná mánie se zde nevyskytuje. Tento typ se někdy hůř rozpoznává, protože člověk často vyhledá pomoc hlavně kvůli depresi.

Cyklotymie je dlouhodobé kolísání nálady. Objevují se mírnější vzestupy a poklesy nálady, které trvají dlouhou dobu a ovlivňují běžné fungování.

Manická epizoda

Manická epizoda může v běžném životě vypadat tak, že člověk několik nocí skoro nespí, přesto se cítí plný energie. Má pocit, že zvládne všechno. Začne mnoho projektů najednou, rychle mluví, píše lidem dlouhé zprávy, utrácí peníze nebo dělá rozhodnutí bez promyšlení následků.

Mánie může být spojená s euforií, také s podrážděností, netrpělivostí a konflikty.

Hypomanická epizoda

Hypománie bývá méně nápadná. Člověk je aktivnější, sebevědomější, společenský a produktivní. Spí méně, má více nápadů, rychleji reaguje a může působit velmi energicky. Přesto může dělat impulzivní rozhodnutí, přeceňovat své možnosti nebo se pouštět do věcí, které později přinesou problémy.

Depresivní epizoda

V depresi člověk často ztrácí sílu na běžné věci. Může mít problém vstát z postele, odpovídat na zprávy, chodit do školy, pracovat nebo se starat o domácnost. Často se objevuje pocit selhání, studu a viny. Člověk může mít dojem, že ostatním překáží nebo že se jeho stav nikdy nezlepší.

Období remise

U bipolární poruchy se může objevit také období remise. Remise znamená, že příznaky jsou výrazně slabší nebo zcela ustoupí a člověk dokáže fungovat stabilněji v běžném životě. Může chodit do práce nebo školy, udržovat vztahy, plánovat budoucnost a cítit se psychicky vyrovnaněji. Zejména v tomto období je důležité pokračovat v domluvené léčbě, hlídat spánek, vyhýbat se alkoholu a drogám, sledovat varovné signály a udržovat pravidelný režim.

Dopad na život

Bipolární porucha může výrazně ovlivnit vztahy. V období mánie nebo hypománie může člověk působit intenzivně, impulzivně nebo konfliktně. V depresi se může stáhnout, nekomunikovat a rušit plány. Pro okolí bývá těžké těmto změnám rozumět.

Ve škole nebo práci se mohou střídat období vysokého výkonu s obdobím vyčerpání. Člověk si v aktivní fázi vezme mnoho úkolů, poté je v depresi nezvládá dokončit.

Porucha může zasáhnout také finance. V mánii nebo hypománii se může objevit neuvážené utrácení, půjčky, riskantní rozhodnutí nebo impulzivní nákupy. Po epizodě pak přichází stud, vina a strach z následků.

Bipolární poruchu mohou zhoršovat hlavně:

• nedostatek spánku
• dlouhodobý stres
• drogy
• nepravidelný režim
• přetížení
• náhlé vysazení léčby bez domluvy s lékařem

Když se člověk začne cítit lépe, může mít chuť léky vysadit. Stabilita ale často vzniká díky léčbě. Změny medikace patří vždy do rukou lékaře.

Diagnostika

Diagnózu stanovuje odborník, nejčastěji psychiatr. Klinický psycholog může pomoci podrobným vyšetřením, mapováním příznaků a rozlišením od jiných potíží.

Bipolární porucha se někdy zamění za depresi, protože člověk často vyhledá pomoc právě v depresivní fázi. Hypománie může působit jako „lepší období“, takže ji člověk sám nepopíše jako problém. Podobné projevy se mohou objevit také u ADHD, hraniční poruchy osobnosti, úzkostných poruch nebo při užívání návykových látek.

Prvním vodítkem může být internetový test, ale pro správnou diagnózu je nutné posouzení lékařem.

Léčba a možnosti pomoci

• Psychiatrická péče pomáhá sledovat stav, nastavovat léčbu a řešit epizody včas.
• Stabilizátory nálady a další léky pomáhají snižovat riziko návratu epizod a zmírňovat jejich průběh. Konkrétní léčbu vždy určuje lékař.
• Psychoterapie pomáhá člověku rozumět sobě, zvládat stres, pracovat s depresivními myšlenkami a zlepšovat vztahy.
• Psychoedukace učí člověka poznat varovné signály, spouštěče a vhodné kroky při zhoršení.
• Režimová opatření zahrnují pravidelný spánek, omezení alkoholu a drog, stabilní denní rytmus, pohyb a sledování nálady.
• Krizový plán pomáhá předem určit, co dělat při zhoršení. Může obsahovat kontakty na lékaře, blízké osoby, krizové linky, varovné signály i domluvené kroky při mánii, hypománii nebo depresi.

Jak pomoci někomu blízkému

Blízkému člověku pomáhá klidná a konkrétní komunikace. Místo odsuzování je lepší říct: „Všiml jsem si, že poslední dny skoro nespíš a působíš hodně zrychleně. Mám o tebe strach. Můžeme zavolat lékaři?“

V depresi pomáhá trpělivost, podpora a konkrétní nabídka pomoci. Třeba doprovod k odborníkovi, pomoc s objednáním nebo obyčejná přítomnost.

Zároveň je důležité chránit vlastní hranice. Podpora druhého člověka neznamená snášet ubližování, přebírat všechnu odpovědnost nebo zanedbávat vlastní psychické zdraví.

Mýty o bipolární poruše

„Bipolární člověk má jen nálady.“
Bipolární porucha zasahuje náladu, energii, spánek, myšlení, chování i fungování.

„Mánie je jen dobrá nálada.“
Mánie může být vyčerpávající a riziková. Může vést k impulzivnímu chování, konfliktům a vážným následkům.

„Lidé s bipolární poruchou jsou nebezpeční.“
Samotná diagnóza neznamená nebezpečnost. Takové zobecnění zvyšuje stigma a ztěžuje lidem vyhledání pomoci.

„Bipolární porucha znamená dvě osobnosti.“
Bipolární porucha souvisí s epizodami nálady a energie.

Bipolární porucha je vážná duševní porucha, která dokáže zasáhnout vztahy, práci, školu, finance, spánek i sebevědomí. Současně existují účinné způsoby léčby a podpory.

S odbornou péčí, stabilním režimem, psychoterapií, vhodnou medikací, psychoedukací a podporou okolí může člověk s bipolární poruchou žít kvalitní a naplněný život. Důležité je brát příznaky vážně, vyhledat pomoc včas a dívat se na člověka jako na celou osobnost, ne pouze jako na diagnózu.

Použité zdroje

• National Institute of Mental Health: Bipolar Disorder
• World Health Organization: Bipolar disorder
• NICE: Bipolar disorder: assessment and management
• NHS: Bipolar disorder
• MSD Manual Professional Edition: Bipolar Disorders